Izometrické zatížení je v podstatě rozšířením obecně známé intenzifikační techniky, které říkáme kontrakce. Zásadní myšlenka leží v tom, že vyvineme největší stimul svalu v přechodu mezi koncentrickou a excentrickou fází pohybu, z čehož vyplývá, že například u tricepsových kliků na bradlech budeme držet kontrakci ve fázi propnutí loktů. To je základní bod této techniky, který je ale možné aplikovat do unilaterálních cviků, čímž zvýšíme jejich efektivitu. Typickým příkladem jsou kladivové zdvihy na biceps s jednoručkama, kdy zatímco jednou rukou činku zvedáme, druhá právě nepracující ruka není natažena podél těla, ale v izometrické fázi, tj. je držena pod napětím i v momentu, kdy své opakování nejede.
IZOMETRICKÉ ZATÍŽENÍ V BODECH
1) Méně může znamenat více, je třeba volit přiměřenou zátěž, abychom dokázali dostat sval efektivně pod napětí.
2) Nepodcenit rozehřátí, rozcvičení
3) Zdokonalujme propojení mysli a svalu i v okamžiku, kdy se musíme soustředit na dvě fáze najednou, tedy v případě unilaterálních cviků na izometrické zatížení i opakování s druhou paží zároveň. Pamatujme, že klíč se skrývá v detailech pohybu.
4) Izometrické zatížení lze kombinovat i s negativním provedením daného opakování, o kterém jsme napsali samostatný článek.
View this post on Instagram